otec Martin Holík

Otec Martin Holík

Komentář Martina Holíka k Františkově pontifikátu: Přes malé škvírky

Komentář Martina Holíka k Františkově pontifikátu: Přes malé škvírky

Když jsem uslyšel Jorge Mario Bergoglio, řekl jsem si: Ach jé, románské jméno. Jakmile ovšem zaznělo: Fratelli e sorelle, buona sera, otevřel jsem ústa údivem – obyčejný pozdrav – on bude normální!, píše nadšeně jeden katolík na sociální síti.

Hlavní rubrika: Komentáře Proglasu
Rubriky: Komentáře Proglasu
Datum zveřejnění: 16. března 2019
Komentář Martina Holíka k Františkově pontifikátu: Přes malé škvírky

FrantišekVe středu 13. března uplynulo šest let od zvolení papeže Františka. Když jsem uslyšel Jorge Mario Bergoglio, řekl jsem si: Ach jé, románské jméno. Jakmile ovšem zaznělo: Fratelli e sorelle, buona sera, zůstala mi ústa údivem otevřená – obyčejný pozdrav – on bude normální!, píše nadšeně jeden katolík na sociální síti.

Retro

Začněme před sto lety: Giacomo markýz della Chiesa, Benedikt XV. je silnou osobností v hrůzách první světové války. V únoru 1922 se papežem stává Ambrogio Ratti, Pius XI. Pamatujeme slovo Mit brenender Sorge ze 14. března 1937.  Zanedlouho se otevřou vatikánské archivy k dalšímu hodnocení působení Eugenia Pacelliho, ctihodného Pia XII. Uveden do úřadu půl roku před přepadením Polska Hitlerem v září 1939. Po něm nastupuje 77letý Angelo Roncalli, Farář světa, svatý Jan XXIII. Starý muž svolává ekumenický koncil všeobecné církve po 100 letech. Giovanni Montini, svatý Pavel VI. aggiornamento – otevření oken církve dokončuje. Rok 1978 je zlomový dvěma konkláve. Po 25denním pontifikátu Albina Lucianiho, papeže úsměvu, Jana Pavla I., přichází Karol Wojtyla, dnes svatý Jan Pavel II., kterého nebylo možno nemilovat.  Mnozí nevěřící znají právě jen jeho, a pak toho současného. V roce 2005 vítr zaklapává evangeliář na rakvi s jeho tělem, a přichází křehký intelektuál Joseph Ratzinger, Benedikt XVI., který otvírá nástupcům dveře, když je svým činem odvážnější, než kdo před ním: Už na to nestačím, zvolte si toho, kdo je při síle, budu jej poslouchat. Dnes už více víme, co všechno nesl na bedrech.

Víra není útočištěm pro lidi bez odvahy, ale je rozšířením života odvážných. Víra není světlem, které rozptýlí všechny naše temnoty, ale lampou, která vede naše kroky nocí, a to na cestu stačí, volá František o adventu 2013.

Konkrétně

Čeho si na Františkovi vážím:

  • Lidskosti a empatie nejen jako osobní vlastnosti, tu měli i předchozí papežové, ale i jako směr, který udává církvi jako celku. František se často směje.
  • Chápe slabosti lidí a bere je, to není morální relativismus, změkčení pozice vůči hříchu, jak říkají někteří kritici.
  • Polní nemocnice – Kristovský přístup, nikoli důstojná instituce připomínající světu morálku, ale místo k ošetřování akutních ran a odesílání k dalšímu léčení
  • Už koncil říkal, že Radosti a naděje, smutky a úzkosti lidí dnešní doby jsou našimi. František tomu ale dává novou formu zaměřením na sociálně-ekologická témata, lidi na okraji, lidi na útěku, otevřenost při léčení ran zneužívání v církvi.
Čí problém?

Pro běžného katolíka je pontifikát Františka náročný.
Neposlouchá ochranku? Odhlašuje si sám noviny v trafice v Buenos Aires? Na setkání v Irsku vybere Rapid, místo co by mohl jet Superbem? To jsou maličkosti. Ale:
Mluví. Mluví často, mluví rád. A cestuje. Co máme číst? Všechno? Nepřestřelil pokusem smířit čínské větve církve? Stýká se s muslimy! Peskuje vlastní lidi v kurii!

Je tu nadšení z bezprostřednosti i ohromení, jaká odlišná jihoamerická mentalita ovládla dům Svaté Marty. Ale není to příliš? A časem tyto pocity neuvadají!
Jak se bude muset chovat papež následující?

Problém nemá papež, ale my s naší představou o papeži.

  • Chceme papeže, který vyslovuje závažná slova v závažných chvílích a má okna pracovny zavřená, vychází jen v krásném oděvu k oltáři nebo do okna k polední modlitbě? Tak to zná každý starší člověk.
  • Anebo chceme takového, jenž je sice první, ale chová se jako jeden z mnoha, v biskupském bratrství, v akcentu na synodalitu, chodí mezi lidi, jež jsou jasně středem jeho pozornosti?

Fenomén nadšení z papeže je běžný. Fenomén odporu je to, co neznáme, co jsme nikdy nezažili. František mimo jiné mluví o zlu klerikalizace. Dobře, ale nerozsype se nám to celé? Štěpíme se v rodinách, ve farnostech. Odpůrci papeže volají: To není papež, chceme Benedikta nebo někoho nového; zapomínají, že pokud bude působit Svatý Duch při volbě Františkova nástupce, mohl nebýt při volbě Františka? Nebo je konkláve jen dílo lidské? Jsem přesvědčen, že Bůh přesně ví, co dělá.

Pro mnohé lidi je církev vodítkem, světlem, jistotou. V pořádku. Pokud je ovšem pevností, hradbou před zkaženým světem, pak nutně nastanou problémy. Zápasíme o svoji představu vedení církve. Dříve nebo později to muselo nastat. Zde se jeví obrovská výhoda muže moudrého ve věku, kdy už nemá co ztratit, a je tím svobodný.
Připomeňme některé přelomové texty:
Nadčasové Laudato si´ 2015, Radost z lásky 2016, Radujte se a jásejte 2018. Stovky proslovů a kázání míří k tomu, že se současným papežem bude provždy spojováno směřování k milosrdenství, odpuštění, hledání cest k řešení konfliktů ve světě, včetně terorismu halícího se do roucha náboženství.

"Možná, že po velikém dramatu Jana Pavla II. a po vysoké vzdělanosti Benedikta XVI. máme třetího papeže, který ví, jak je možné obrátit svět ke světlu: přes malé škvírky, které dokážou otevřít malá gesta," říká nadšeně tři týdny po zvolení Robert Royal, zakladatel a prezident Institutu víry a rozumu ve Washingtonu, DC a šéfredaktor časopisu Katolická věc. Po Amoris laetitia se pan Royal od Františka distancuje.

Na závěr připomenu slova muže z Argentiny před čtyřmi lety při přebírání ceny Karla Velikého. Jsou necírkevní a přitom plná Boha, pro Františka tak charakteristické.

Františkovo I have a dream

"Sním o Evropě, v níž mladí lidé dýchají čistý vzduch poctivosti, milují krásu kultury a prostý život, nezanesený nekonečnými potřebami konzumismu; kde uzavřít manželství a mít děti je odpovědnost a velká radost a nikoli problém způsobený nedostatkem dostatečně stabilní práce. Sním o Evropě rodin, se skutečně efektivními politikami, zaměřenými na lidské tváře víc, než na čísla, na rození dětí více než na hromadění majetku. Sním o Evropě, která propaguje práva všech lidí, pečuje o ně a nezapomíná na povinnosti vůči všem. Sním o Evropě, o níž nebude možné říci, že její úsilí o lidská práva bylo její poslední utopií."

Martin Holík pro Radio Proglas, 16. 3. 2019

Audioverze na webu Proglasu.

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.