Blahoslavená Lindalva (nic o ní nevím) říká: „Moje srdce je moje a může trpět, ale moje tvář patří lidem, a proto se bude usmívat.“
Svatá Terezie z Lisieux měla smysl pro humor. Na smrtelné posteli říká: ...
Jasná tvář, úsměv. Tak málo, a tak mnoho zároveň! Láska nepotřebuje velká gesta, velké skutky, vždy je možné milovat. Jen se rozhodnout a vzpomenout si na Ježíše – a máme sílu překročit svůj stín.
Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.
Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
