Základem je záměr právně uvolnit původní majetek církví a náboženských společností, s nímž dosud zakazuje nakládat ustanovení. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Zrušení tzv. blokačních paragrafů umožní s tímto nemovitým majetkem do budoucna volně právně nakládat. Z průběžných jednání mezi představiteli státu a zainteresovaných církví na různých úrovních předběžně vyplynul konsensus v tom, že přetrvávající stav je možné řešit zčásti vydáním dosud blokovaného původního církevního majetku (tzv. naturální restitucí) a zčásti formou finančního odškodnění, to vše za předpokladu, že zúčastněné církve a náboženské společnosti se platně a výslovně vůči státu vzdají jakýchkoliv dalších nároků na původní majetek, který naturálně vydán nebude.
Částka, která by měla být vyplacena státem jako finanční náhrada za nevydaný původní církevní  majetek byla stanovena konsensem mezi státem na straně jedné a poškozenými církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé, a to na základě kvalifikovaného odhadu hodnoty nevydaného majetku. Předpokládá se, že na základě a v mezích tohoto zákona budou uzavírány  jednotlivé dohody mezi státem (na straně jedné) a  církvemi a náboženskými společnostmi (na straně druhé), které budou účastny nápravy některých majetkových křivd (ve formě z části naturální restituce a z části vyplacení finanční náhrady). Dále bude obsahem každé dohody ujednání v tom smyslu, že veškeré majetkové nároky dané církve nebo náboženské společnosti jsou tím vypořádány (narovnány).
Návrh také obsahuje prvek přechodného období, které umožní církvím a náboženským společnostem přizpůsobit se novým podmínkám. Částečné vydání majetku dotčeným církvím a náboženským společnostem jako původním vlastníkům a vyplacení peněžité náhrady umožní poškozeným církvím a náboženským společnostem (jejich právnickým osobám) obnovit majetkovou základnu a následně obnovit samofinancování, tak jak tomu bylo převážně před rokem 1948.
V postupné návaznosti na shora rámcově vymezenou nápravu některých majetkových křivd bude možné opouštět dosavadní model financování církví a náboženských společností. Hlavním účelem nahrazení dosavadního modelu financování podle zákona č. 218/1949 Sb. bude dosažení stavu, kdy stát přestane po uplynutí přechodného období dosud financovaným církvím a náboženským společnostem poskytovat takovou finanční podporu, jak je tomu dosud. Dosavadní nepřímá podpora církví a náboženských společností spočívající ve financování škol, zdravotních a sociálních služeb, pomoci při správě historických a kulturních památek a v daňových úlevách zůstane zachována. Školy, zdravotnická a sociální zařízení, historické a kulturní památky jsou tak například financovány z důvodu jejich celospolečenského přínosu a zájmu státu (společnosti) na jejich zachování a nikoliv z důvodu, že jsou vlastněny určitým subjektem.
Rozhodným obdobím, kdy docházelo k majetkovým křivdám ve smyslu tohoto zákona (tj. k odejmutí původního majetku církví nebo náboženských společností) je období od 25.2.1948 do 1.1.1990.
Pokud jde o obnovení vlastnického práva k některým nemovitým a movitým věcem ve vztahu k řádům, kongregacím a jiným kněžským a řeholním společenstvím Církve římskokatolické, pak oprávněnými osobami jsou řády a kongregace a jiná kněžská a řeholní společenství Církve římskokatolické a Náboženská matice (též jako právní nástupce sloučených náboženských fondů českého a moravskoslezského), které pozbyly majetek v rozhodném období.
Za původní majetek církví a náboženských společností (jejich právnických osob), který pozbyly v rozhodném období, a který se podle zákona nevydává, stát umožní, aby každá dotčená církev a náboženská společnost obdržela od státu část z celkové paušální finanční náhrady, jejíž  celková  výši bude 83 mld. Kč. Tato výše finanční náhrady byla určena po provedení kvalifikovaného odhadu současné hodnoty majetku, který církve a náboženské  společnosti držely k 25. 2. 1948. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč, od této částky byla odečtena hodnota majetku, který bude moci podle tohoto zákona být vydán. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Konkrétní výše peněžité náhrady (tj. absolutní číslo), kterou bude mít dotčená církev a náboženská společnost možnost čerpat, bude vyčíslena v písemné dohodě mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností.
Náležitostí dohod bude na základě tohoto zákona ujednání o  době splácení finanční náhrady a výši jednotlivých ročních splátek náležejících dotčené církvi nebo náboženské společnosti. Doba splácení finanční náhrady se navrhuje 60 let, splácí se na principu anuitních splátek. Úrok bude aplikován ve výši 4,85 % p.a. Tato peněžitá náhrada nebude podléhat dani z příjmu, nebude rozhodným plněním daně z přidané hodnoty, a její vyplácení nebude předmětem žádné další přímé nebo nepřímé daňové povinnosti.
Dohody mezi státem a dotčenými církvemi a náboženskými společnostmi budou uzavřeny do 18 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Každá dohoda bude vyhlášena ve Sbírce zákonů.
Součástí dohody bude výslovné ujednání o tom, že uzavřením dohody jsou veškeré nároky dotčené církve a náboženské společnosti za nevydaný majetek, který pozbyla v rozhodném období (s výjimkou majetku, který se vydává podle tohoto zákona), narovnány.
Po dobu 20 let od nabytí účinnosti této části zákona bude stát vyplácet církvím a náboženských společnostem, které uzavřely se státem dohodu o finanční náhradě za nevydávaný majetek, příspěvek na podporu jejich činnosti. V prvním roce bude výše příspěvku odpovídat výši financování dosud poskytovaného dané církvi nebo náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., a to podle stavu ke dni 31. 12. 2007. Částka vyplácená na začátku roku se bude každoročně snižovat o částku odpovídající 5% částky vyplácené v prvním roce přechodného období.
Dále zákon řeší i financování církví a náboženských společností případě neuzavření dohody o čerpání finanční náhrady za nevydávaný majetek, ať už k neuzavření dohody dojde ze strany státu neboze strany církve nebo náboženské společností
Předpokládá se, že by tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2009.
Musí dojít k souladu navrhovaného řešení s právním řádem, tedy s ústavním pořádkem České republiky, s právem Evropských společenství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
A jaký je předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy a další její dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty ?
Splátka finanční náhrady na státní rozpočet při anuitním splácení bude ročně činit 4,275 mld. Kč a bude prováděna na počátku roku.
Po dobu přechodného období bude stát církvím a náboženským společnostem vyplácet příspěvek, jehož dopad do státního rozpočtu  v jeho prvním roce bude činit 1,2857 mld. Kč. Částka vyplácena na začátku jednotlivých let bude každoročně snížena o částku odpovídající 5% částky vyplácené v prvním roce přechodného období. Ve 20. roce bude dopad do státního rozpočtu činit 0,0643 mld. Kč.
Obě částky budou vypláceny ze státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly ministerstva kultury.
Přestože výdaje státu v souvislosti s vyplácením finančního odškodnění oproti současnému stavu vzrostou (zejména po dobu přechodného financování), z dlouhodobého hlediska je navrhované řešení pro stát údajně výhodné. Navrhovaný model totiž stanoví určitou výši odškodnění, která nebude překročena.
Hospodářský a finanční dosah na rozpočtu některých obcí bude pozitivní zejména v souvislosti se zrušení blokačních paragrafů. To umožní vyjasnit vlastnické poměry v obcích, které jsou předpokladem např. pro využití podpory z různých dotačních titulů (zejména ze strukturálních fondů EU). Mnohé obce, jejichž rozvoj je v současnosti blokován § 29 zákona o půdě, budou moci odblokované pozemky využít pro vlastní rozvoj.
Hospodářský dosah na jiné veřejné rozpočty se vzhledem k vymezení povinných osob nepředpokládá.