Jeden z nejúčinnějších způsobů, jak aspoň trochu zajistit, že "aby z našich dětí něco vyrostlo", je podporovat jejich dobrá přátelství: S dobrými spolužáky, s dobrými pokrevními příbuznými (to dnes už dávno není samozřejmostí); mimořádně důležité je, aby mezi těmi dobrými přáteli byli vrstevníci, pro narozené ve stejném roce se používá pojem rovníci.

Pak do úvah samozřejmě spadá pečlivý výběr křestního kmotra nebo kmotrů, to už před narozením dětí. Aby kmotr či kmotřička byli ještě při síle, až svěřenec nebo svěřenkyně začne přicházet do telecích let.

Doporučení, porada s dítětem téměř už dospělým při volbě dobrého kmotra nebo kmotry k biřmování je jednou z mála posledních možností, jak naplnit tento rodičovský úkol zvaný DOBŘÍ PŘÁTELÉ našich dětí. Až budou velké a samostatné, už toho moc nenaděláme.

Zajímáme se o volný čas našich dětí také kvůli sobě. Pokud mají smysl pro věnování jistého času chodu naší domácnosti, chodu rodiny, je naděje, že se budou starat aspoň trochu i o nás, až zestárneme a nebudeme moci.

Některé naše děti a jejich přátelé samozřejmě budou působit ve firmách, v umění i v politice. Už teď stanovujeme v hrubých obrysech, jaká bude naše země za deset, dvacet třicet let. Odpovědnost je převeliká, "přetrhněme se", aby budoucnost - naše i jejich - byla pokud možno šťastná.

To přeje a vyprošuje otec Martin z Proglasu.