„Je mi zdrojem potěšení sledovat tuto pouť míru, která začala Světovým dnem Modlitby za mír, vyhlášeným svatým Janem Pavlem II. v Assisi v říjnu 1986 a nebyla nikdy přerušena, naopak pokračuje a roste v počtu účastníků a v ovoci dobra.“ S těmito slovy se obrátil papež František na všechny účastníky mezináboženského setkání, které již po třiatřicáté pořádala Komunita Sant´Egidio, tentokrát v Madridu.
Chtěla bych se dnes k tomuto setkání spolu s vámi, milí posluchači, vrátit. Můžeme si možná říci – jaký to má smysl, každý rok se scházet, mluvit spolu, slyšet slova nejvýznamnějších náboženských představitelů z celého světa? Smysl je přitom právě v setkání, v upřímném dialogu a přátelství, které konkrétně pomáhá po celém světě.Na všech panelových diskusích, kterých jsme se mohli účastnit – a nebylo lehké si vybrat z tolika důležitých témat – jsme měli vždy před sebou celý svět – s jeho radostmi i dramaty. Během tří dnů jsme se dotkli témat, která se týkají chudých, stavu naší planety, života dětí, tolika válečných situací – se Sýrií na prvním místě. Ano, naslouchali jsme i P. Mourandovi, unesenému a mučenému Islámským státem, ale i P. Solalindemu, který pomáhá uprchlíkům v Mexiku. Ty dny plné slov i hlubokých lidských citů pomohly každému z nás odjíždět s nadějí a závazkem nejen náboženství, ale i laiků, intelektuálů, mnoha lidí dobré vůle, abychom pečovali o náš společný domov, o naši planetu a stvoření, které na ní žije.
V tomto duchu papež František ostatně letos v únoru podepsal společně s Velkým imámem Al-Azharu v Abu Dhabi dokument „Lidské bratrství pro světový mír a soužití“. Tento dokument, jehož historický význam je stále třeba zdůrazňovat a byl mu ostatně věnován jeden panel v Madridu, potvrdil že „náboženství nesmí nikdy podněcovat válku, nenávistné postoje, nepřátelství a extremismus“. Tento dokument, jak uvedl i papež František, je také plodem ducha Assisi, ducha bratrství mezi náboženstvími, a tedy i mezi národy.
Setkání v Madridu nebylo jen jednou z mnoha konferencí, na kterou se přijede, zase se odjede a nic se nezmění. Tato pouť, která trvá přes 30 let, nese své plody. Na náboženských představitelích bylo vidět, že jsou opravdu přáteli, že spolupracují i ve svých zemích během roku a nejedenkrát to byli právě oni, kteří společnou autoritou u svých věřících odvrátili, nebo zastavili násilnosti. Z těchto setkání ostatně vzešla i práce Komunity Sant´Egidio pro mír a úspěšná mírová vyjednávání pro bezmála 20 zemí – počínaje Mozambikem a konče Středoafrickou republikou či Nikaraguou. Tato setkání mění i pohled každého, kdo se jich s otevřeným srdcem účastní. „Vždycky se člověk vrátí jiný“, potvrdil mi při rozhovoru jeden z hostů konference.
Jedním z plodů duchu Assisi je rovněž společná starost o osud tolika lidí, kteří museli opustit své domovy. Můžeme zmínit humanitární koridory Komunity Sant´Egidio, ale i velké úsilí papeže Františka ve snaze stát na straně uprchlíků. Ostatně, minulou neděli, kdy církev slavila Světový den migrantů a uprchlíků, odhalil papež František na Svatopetrském náměstí monumentální sousoší nazvané „Nepovšimnutí andělé“, které symbolizuje Pánovu přítomnost v utečencích každé doby a znázorňuje skupinu migrantů na jedné lodi, kteří představují uprchlíky všech dob a regionů.
Na stránkách santegidio.org se může každý vrátit ke slovům, gestům a obrazům ze setkání v Madridu. Lze tam čerpat lidskost, inspiraci a hlavně nadšení k tomu měnit svět, přispět každý z nás k tomu, abychom ho dalším generacím zanechali více prostý válek a naplněný mírem, pokojem a dialogem.
Požehnané a inspirativní podzimní dny, milí posluchači.
Kristina Koldinská