Mé vánoční přání se letos týká místa, kde stojím a kde bych měl, chtěl a toužil stát.
Myslím, že v našem vztahu k závratné vánoční události jde vposledku o jediné: Stát srdcem i hlavou a správné straně. Nehledět ani jen se zájmem, ani nechápavě, ani unyle na romantickou scénu u jeskyně, ale stát vedle Josefa, Marie, u spícího Dítěte, a spolu s nimi radostně a s chutí vítat nově příchozí.
Patřím ke Svaté rodině!
Kontrolní otázka: Kdo tedy pořídil tento kolorovaný snímek? :-)
Úkolem života je napodobovat Otce tím, že v dějinách pokračujeme ve zpěvu Ježíšovy písně.
„Odpuštění není dar pro ty, kteří se chovali špatně.
Je to dar pro nás samotné, abychom mohli jít dál s lepším srdcem.“
Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.
Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
