otec Martin Holík

Otec Martin Holík

Ještě jednou o milosrdenství - Křesťanský magazín ČT

Ještě jednou o milosrdenství - Křesťanský magazín ČT

Některé důležité věci jsou povinnosti státu, třeba kolik vojáků máme mít a kde mají být, jaké pravomoci mají mít policisté státní a jaké místní, a jaké musí být daně, aby to tady nějak všechno fungovalo. Velkou výhodou je, že nás to sice může zajímat, ale na starosti to mají jiní, které k tomu vybíráme.

Hlavní rubrika: Křesťanství, církev, společnost
Rubriky: Křesťanství, církev, společnost
Datum zveřejnění: 20. listopadu 2016

Holík_Martin-Mariánské-údolí-Kř-magazín-2016Snad se mnou budete milí diváci souhlasit, když řeknu, že to, do jaké míry jsme lidmi, záleží na schopnosti působit tam, kam nedosahují nařízení a organizační pokyny a stát.

Jsme země ani ne malá, ani velká, jsme tak akorát, abychom dokázali mnoho věcí zvládnout sami, a v některých být i docela dobrým příkladem. A proto, že dobrá zpráva jako by dnes nebyla žádná zpráva, zkusím to trochu napravit.

Mám před očima chytré řešení, kdy lidé z národa Jana Ámose Komenského vypozorovali, že prvňáčkům ve Středoafrické republice moc nejde čtení a psaní, protože francouzština není jejich rodný jazyk. A že „škola hrou“ není všude samozřejmostí. Připravili tedy s našimi i jejich kreslíři postavičky a scénky a ilustracemi doprovodili první slabikář v jazyce sango. Ejhle, děti umí číst a psát podstatně lépe a dříve a nebojí se pak ani té francouzštiny. Mnozí z vás diváků jste podpořili společnost Siriri, a tím jste skutečně pomohli tamním dětem ke šťastnější budoucnosti.

I u nás existuje pobočka dobrovolnického mezinárodního vězeňského společenství, které pomáhá první hodiny po vyjití z věznice po odpykání trestu těm, kteří se nemají kam vrátit. Spravedlnosti bylo učiněno zadost, a další by neměla vznikat, viďte? Proto mnozí podporovatelé (mezi nimi někteří, kteří to zažili na vlastní kůži) přispívají na fond, z něhož se pořizují dárky dětem, jejichž táta nebo máma sedí ve vězení, na dárek nemají a děti jsou tak trestány dvakrát: nemají rodiče, a chybí jim důkazy jejich lásky. Je úžasné, že třetí člověk, dárce, může upevnění takového vztahu napomoci. Věřte nevěřte, Andělský strom funguje.

Spolek Ramus jsou mladí lidé na vozíku a jejich asistenti, kteří je berou trempovat, jezdit do přírody a na tábory. A jsou ohromně fajn. Jiní dobrovolně ukrojují kus ze svého času a věnují se dětem s autismem okolo Jedličkova ústavu v Praze. A jiní zas z komunity Saint´Egidio jezdí do Vítkova za Natálkou a za uprchlíky a do detenčních táborů. I dílo Radia Proglas je dílem žijícím z podpory lidí, kteří nemusí, a přece podpoří.

Svatý rok milosrdenství vyhlášený překvapivě papežem Františkem skončil. Uzavírají se Svaté brány, je Slavnost Ježíše Krista Krále. Křesťanům se uzavírá liturgický rok, aby nový začal. Chci s radostí a chutí věřit, že se nezavírá milé srdce každého z nás. A to je opravdu dobrá zpráva.

Videoverze v archivu České televize

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.