Letošní otázky tedy zní:
- Je současná vláda to nejlepší ze špatného? Chci to tak v bledě modrém i další čtyři roky?
- Chci jakýkoli podíl komunistů na vládě? Jinými slovy: nevadí mi, že stále ovlivňují politickou scénu?
- Umím si připustit, že vlastnění médií některými politiky může zkreslovat a ovlivňovat můj jinak vyvážený názor? Domnívám se, že elektronické sítě jsou dnes zneužitelné cizími státy, kterým vyhovuje chaos a nejistota v nedalekých státech včetně našeho?
- Je čas na změnu tak či tak, to aby se například zpřetrhaly klientelistické vazby, jaké jsme kdysi zažívali jako důsledek oposmlouvy?
- Pamatuji si ještě slova papeže Františka o tom, že celek je důležitější než jednotlivost?
- Jsem si jistý, že některé v uvozovkách „křesťanské“ zásady zastávané některými kandidáty stran s jinak extrémními názory nejsou jakousi pastí? A že do ní spadnout nechci?
- Jsem schopen odhlédnout od emocí typu: Ti jsou sice fajn, ale jsou prý pro tohle a prosazují onohle, a to já nikdy, slyšíte, NIKDY nemohu podporovat?
- Byl jsem i při těchto volbách schopen naslouchat někomu, komu důvěřuji a jehož moudrost mě inspiruje? Konzultuji fakta?
- Byl jsem schopen konstruktivně poradit babičce, rozčílené z každodenního televizního zpravodajství, jak se může zachovat a volit uvážlivě?
- Prostudoval jsem si dva tři volební programy? Že žádný nemají? Aha, a přesto je chci volit?
- Jsem si jistý, že se nenechávám opít rohlíkem okamžitých bonusů pro můj život?
- Nepropadne můj hlas, když jej dám straně podle průzkumů pod pětiprocentní hranicí a nepřipadne tak někomu, komu bych jej opravdu dát nechtěl?
- Nesnáším toho a tyhle. Není ale můj hlas té mojí straně příspěvkem pro příští povolební koaliční vládu právě těch, kterou už si nepřeji?
- Jsem si vědom, že správa věcí veřejných je úžasnou službou a že chci zvláštním způsobem podporovat křesťany, souvěrce, kteří do takové obtížné služby obětavě vstupují?
Takové a podobné otázky si kladu a vychází mi letos velmi jednoznačně, že to bude buď jedno nebo druhé opoziční uskupení, neboť na obzoru nic šťastnějšího v té bídě nevidím.
Takže nakonec ve čtvrtek večer otevřu šedou obálku, vyházím všechny listy až na ten jeden vybraný, poradím se se známým, zda má cenu někoho kroužkovat, maximálně čtyři, že, kouknu třeba do https://volby.tmapy.cz/, zda je moje volební místnost tam kde minule, přidám modlitbu a vyrazím co nejdřív do volební místnosti. Tak to udělám i letos.
Šťastnou ruku vedenou andělem strážným přeje a vyprošuje Martin Holík z Proglasu