Proti strachu z neznáma užívám dary rozumu, rady a bázně Boží.
Prakticky to vypadá tak, že se radím, vyjíždím s přáteli na hranice pomáhat, děláme sbírky. Osobní zkušenost je nezastupitelná. Mám slušnou průpravu ze střediska dětí a mladých Radost, dále zkušenosti s nasloucháním strachům při duchovních hovorech a při svátosti smíření.
Mou vlastní zkušeností je, že události často ve skutečnosti dopadají mnohem lépe, než mi říkala má první, bojácná představa. A tak se prostě učím nebát. Dále mi jistě pomáhá i vzdělání inženýra elektro, tedy praktická věda o neviditelné síle (elektřína).
Mnohá tvrzení jsou tak nesmyslná, že lituji ty, kteří se v těch trápeních koupou až po uši (například o hrozícím zavedení prvků práva šaría do českého zákonodárství).
Říká se, že lidé mají právo na obavy, a že je musí politici zohledňovat. Podle mne má stát zohledňovat to, co dává smysl; my věřící lidé máme být nositeli pokoje, hlasem milosrdenství, zdrojem chytrých informací. Pokud si někdo strach bude chtít pěstovat, sklidí úrodu z toho, co zasel.
Mezi mé "ochranné prostředky" patří i biblická rada Naslouchej každému, kdo je moudrý - a dodávám: nebudeš mít čas na hlouposti.
A ještě je tu síla převeliká, jíž je modlitba.

Nebojme se!