
V Pavlionu Otcové biskupové děkovali za čas, který jsme my poutníci dali Španělsku, za snášení horka a žízně. Děkovali organizátorům, účinkujícím, muzikantům a zpěvákům, taky divákům Tv Noe za podporu neteří a vnuků... Svatý Otec děkoval za odvahu bohoslovcům, řeholnicím, nám všem na Cuatro Viento poděkoval za snášení deště a větru (byl na tom přitom podobně) a taky za věci, o kterých nemůže vědět, zda a jak je zvládáme, ale může je vyvozovat z toho, že jsme "na place"; a taky jako preventivní povzbuzení k tomu, abychom, pokud nejsme, dobří byli. Příslušníkům některých národů děkoval specificky za jejich přínos události, církvi a společnosti.
Důležité pro „mlaďochy“ je pozorovat: prvně se čeká, že nadřízení děkují podřízeným, starší mladším, rodiče dětem; je dobré nezapomínat, že i nadřízení si zaslouží a potřebují poděkování (kdy jste zašli do zákristie, bez okolků řekli "děkuji za mši svatou, otče" a koukali rychle vypadnout, aby jako nebyl trapas). Důležité je nepřehlédnout příchod do pozice toho vyrostlejšího, nadřízenějšího nebo i jen rozumnějšího :-), kdy pamatovat na pochvalu a poděkování už mám v popisu práce; přicházívá to nenápadně, ale nevyhne se to nikomu. A to je dobře.
Tak - děkuji tomu, kdo dočetl až sem. :-)
A ještě zvlášť děkuji vám, kteří jsme tam byli blízko v práci i odpočinku. Byli jste a jste pro mě důležití.
Texty Madrid 2011 v editovatelné podobě, abyste si je mohli konvertovat do svých elektronických zvířátek, jsem umístil i sem.