otec Martin Holík

Otec Martin Holík

Madrid? Děkuji a chválím

Madrid? Děkuji a chválím

Všimli jste si toho v Madridu taky? Jádrem téměř každého podstatného sdělení bylo poděkování a povzbuzení. Říkáme tomu vděčnost a je to činnost na vymření.

Hlavní rubrika: Křesťanství, církev, společnost
Rubriky: Křesťanství, církev, společnost
Datum zveřejnění: 2. září 2011
Děkování znělo jak od organizátorů, tak od českých Otců biskupů, a také od Svatého Otce. Že to jde a že je to potřeba, je pro mne jedno z nejdůležitějších madridských sdělení; tuto dovednost si člověk osvojuje vlastně celý život. Nikoli děkování pro děkování, nějakou technicko-pamatovací řečovou dovednost typu ptydepe, ale jako opravdový výsledek přemýšlení o druhém; výsledek všímání si jeho vlastností, dovedností, chování. Poděkování a pochvala jsou, dá se říci, jedním z přirozených projevů blíženské lásky. Jsou vléváním sil tam, kde ochabují, jsou zahřátím sdrdíčka, které jinak chladne. Je pro mne chválícího zpětně nadějí, že někdo si všimne mého dobrého díla a pochválí jej. Domnívám se, že na Zemi není člověka, který by nebyl za něco k pochválení. Přitom je to poměrně jednoduchá, kaloricky nenáročná záležitost. Řetěz radosti.

V Pavlionu Otcové biskupové děkovali za čas, který jsme my poutníci dali Španělsku, za snášení horka a žízně. Děkovali organizátorům, účinkujícím, muzikantům a zpěvákům, taky divákům Tv Noe za podporu neteří a vnuků... Svatý Otec děkoval za odvahu bohoslovcům, řeholnicím, nám všem na Cuatro Viento poděkoval za snášení deště a větru (byl na tom přitom podobně) a taky za věci, o kterých nemůže vědět, zda a jak je zvládáme, ale může je vyvozovat z toho, že jsme "na place"; a taky jako preventivní povzbuzení k tomu, abychom, pokud nejsme, dobří byli.  Příslušníkům některých národů děkoval specificky za jejich přínos události, církvi a společnosti.

Důležité pro „mlaďochy“ je pozorovat: prvně se čeká, že nadřízení děkují podřízeným, starší mladším, rodiče dětem; je dobré nezapomínat, že i nadřízení si zaslouží a  potřebují poděkování (kdy jste zašli do zákristie, bez okolků řekli "děkuji za mši svatou, otče" a koukali rychle vypadnout, aby jako nebyl trapas). Důležité je nepřehlédnout příchod do pozice toho vyrostlejšího, nadřízenějšího nebo i jen rozumnějšího :-), kdy pamatovat na pochvalu a poděkování už mám v popisu práce; přicházívá to nenápadně, ale nevyhne se to nikomu. A to je dobře.

Tak - děkuji tomu, kdo dočetl až sem. :-)
A ještě zvlášť děkuji vám, kteří jsme tam byli blízko v práci i odpočinku. Byli jste a jste pro mě důležití.

Texty Madrid 2011 v editovatelné podobě, abyste si je mohli konvertovat do svých elektronických zvířátek, jsem umístil i sem.

Marilleva 1400

Úkolem života je napodobovat Otce tím, že v dějinách pokračujeme ve zpěvu Ježíšovy písně.

Nick Winton, Meeting Brno, 21. 5. 2026

„Odpuštění není dar pro ty, kteří se chovali špatně.
Je to dar pro nás samotné, abychom mohli jít dál s lepším srdcem.“

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.