JŠ: Jak vzpomínáte na letní tábory na Americe? Co Vám daly, co Vám vzaly? Jak jste vnímal tábory jako dítě a jak jako vedoucí?
MH: Tábory na Americe se staly součástí mého života. Začal jsem jezdit ve třinácti. Od osmnácti jako vedoucí. A takto až do čtyřiapadesáti. Společenství, které mladým připravovalo výživnou náplň, bylo pro můj život včetně povolání ke kněžství naprosto zásadní. Tábor Radost je celoroční aktivitou; někteří přijedou včetně prázdnin třikrát, jiní třistakrát. Je to taková laboratoř lidství. Z Ameriky umím se dřevem, vodou, elektro, na chůdách, s lasem, sekyrkou, s mapami, trochu i s lidmi; nebojím se studené vody, nočního vstávání, únavy, tmy ani nedobrého člověka. Zakladatel díla, otec Tišek Fráňa z Barvičovy (předtím ze Sedlákovy) ulice bude mávat svatému Petrovi u nebeské brány před očima výtečnou stravenkou do nejlepší nebeské restaurace.
JŠ: Která muzika je Vašemu srdci nejbližší?
MH: Rád poslouchám měkčí žánry. Jsem odchovancem Porty, Svojšického slunovratu, písní u táborového ohně. Kytara, basa, flétna, klavír, zpěv. Sestavili jsme za léta mnoho zpěvníků s výběrem toho nejlepšího, co – a to je důležité – lze zpívat a doprovázet na kytaru. Mám uvést některé z těch, které rád poslouchám? Dobře: Peter, Paul & Mary, Poutníci, Via Cantantium, Nohavica, ABBA, Marie Rottrová, Asonance, Spirituál kvintet, Hradišťan, Buty, Take 6, Bobby McFerrin, Pavel Helan, Louis Armstrong, BROLN, Good Work. A miluji SBM! Vždycky ale platí, že si vybírám.
JŠ: Jste všestranným knězem pro všechny věkové kategorie. Kterou hřivnu – dar od Pána Boha si nejvíce uvědomujete a považujete si ji?
MH: To jako podle Jiránkova kresleného vtipu o univerzálním lesním zvířeti, co je odolné proti herbicidům, pesticidům, smogu, proti korozi a má zatím jen jediný nedostatek: bojí se samo v lese?
Pán Bůh, mistr humoru, mě po životní škole jménem Amerika a po klasickém vzdělání gymnasijním poslal na elektrofakultu, abych kromě srdečního pochytil i rozumné uvažování a osvojil si potřebné vědomosti pro rozhlas a televizi. Povedené. Zároveň mi neodebral touhu pracovat pro druhé jako kněz. V semináři jsem nikdy nebyl. Teologii jsem studoval deset let, podomácku, tajně, takže své standardně vzdělávané spolubratry vědomostmi už nedohoním. Dal mi prostřednictvím rodičů, sourozenců a přátel i lásku k hudbě, dobré literatuře, poezii, ke hraní si s malými i velkými. A snad se mu trochu podobám i tím humorem. Mimochodem, ta věž kostela ještě stále stojí? No toto! Mezi hřivny počítám, že se velmi těším na setkání s Ježíšem, víte? Proto si často opakuji větu: Buď vůle Tvá. Abych jednou při setkání s ním tváří v tvář nemlčel jako telátko.
JŠ: Jak nejraději odpočíváte?
Varianta MS (mrtvolka sám): zavřít, vypnout, zatáhnout rolety, zalézt, zhasnout.
Varianta ŽS (živolka sám): kolo do auta, za Brno, dvacet kilometrů, nebo trekové hole a dát si některou z osvědčených tras.
Varianta SP (s přáteli): být někde, kde se „samo“ uvaří a já zase něco pomůžu rukama, nohama, rýčem, posloužím jako kněz a nemusím myslet na to, co zítra.
Jsem po operaci ramene, zlobí mě paty, proto rád plavu a chodím a beru tu rekonvalescenci jako variantu OU (odpočinek užitečný).
JŠ: V neděli často odjíždíte sloužit mši svatou do jiných farností. Jak vypadá Vaše běžná neděle?
MH: Moje neděle jsou velmi proměnlivé. Často zastupuji kolegu, jindy vyjíždíme do farností za posluchači Proglasu, některé neděle jsem v naší milé farnosti. Křtím s radostí, sedám do zpovědnic všude, kam přijedu. Některé neděle jsou pro mne odpočinkové!
JŠ: Jako poutník, kněz a cestovatel jste navštívil mnoho zemí. Kde jste se cítil jako doma?
MH: Přiznám se, že jsem líný někam se podívat a něco zažít, spíš to vyplývá ze situace. Poutní zájezdy hledávají doprovod kněze. Každoroční setkání Evropských křesťanských rádií bývá v různých evropských zemích. Na Ukrajinu, do Srbska, do Iráku jsem jel poznat bídu, pomoci ohroženým, pochopit trápení. Do Jižní Afriky natáčet. Nádherná je příroda v Kapském Městě. Mimořádně silné je být na místech, kde působil Boží Syn a náš Bratr.
JŠ: Pokud byste měl zvolit oblíbené místo někde u nás v republice, které by to bylo a proč?
MH: Kromě výjimečné Ameriky na Radosti v Orlických horách jsem rád všude, kde něco dobrého zažiji. Šumava, Jeseníky, Velehrad, Karlova Studánka…
JŠ: Pohybujete se ve světě médií. Máte čas sledovat a poslouchat i zahraniční křesťanská media?
MH: Ano, jistě. Dnes je to naprosto nezbytné.
Ptala se Jolana Šrubařová, odpovídal Martin Holík
Celý Zpravodaj v PDF (teprve bude vystaven) Augustin 2. ročník, číslo 16 - červenec 2017