Je to taková prachmizerná doba, rozvrkočená navíc politickou nestabilitou.

Každý člověk touží po dokonalosti a štěstí. Věřící člověk se vztahuje k apelu Boha, kterému uvěřil, a jenž říká: Buďte svatí, jako i já jsem svatý. Ideálu ale nejsme schopni dosáhnout. To může vést k frustraci. Příčinou je strukturální hřích, do něhož se namáčíme každý den, aby nás milosrdenství Boží denně vytahovalo a sušilo na svém milujícím srdci. Hybnou silou našeho upadání, abychom vstali, je láska. Ta proměňuje svět. Z lásky jsem ohleduplný, z lásky se chovám prozíravě a předpokládatelně, z lásky se žením a vychovávám děti. A chráním se před nemocemi.

Jsem nemocen a sláb, ale půjdu s radostí, odpověděl bratru Metodějovi starší bratr Konstantin na jeho prosbu, zda by s ním šel na Velkou Moravu.

Ano, já jako jednotlivec i celá redakce prosíme Ty z vás a vaše blízké, kteří se nechcete nechat očkovat z principu, bojíte se nebo máte pochybnosti o účelnosti takového kroku: Vyhledávejte radu u toho, kdo je moudrý, pečlivě věci zvažujte, ale důležitá rozhodnutí přespříliš neodkládejte… Věřte papeži Františkovi, věřte předesdovi ČBK Janu Graubnerovi, věřte vědeckým kapacitám.

Nejsem si jistý prověřeností vakcíny, nemám z toho žádnou radost, žiji zdravě a otužuji se, a taky už jsem to prodělal a věřím, že mám půl roku protilátky, a taky se říká, že jsou po očkování vedlejšáky, i když - tomu zrovna moc nevěřím. Vidím, že nemocnice jsou přeplněné, pokolikáté už, a říkají mi moji blízcí, že vyšší proočkovanost populace pomůže, takže i když věřím ve své dobré zdraví, vidím, že je načase původní odmítavé stanovisko přehodnotit, zaregistruji se a zaběhnu na první dávku. Pak se uvidí.

Tohle pokud si řeknete, milí a milovaní neočkovaní, šéfredaktor Pavel Mikšů a drtivá většina pracovníků a spolupracovníků Proglasu v poměru 96:2 vám za to zatleskáme, poděkujeme a přidáme pěknou písničku.

Kéž bychom hraničili s Božím královstvím na všech stranách.

Audioverze