Jak víš, chodím plovat na Monte Bů, že abysem byl chlapák. Máme bazén my Brňáci v nerezu a jak člověk plove a nemá při tom do čeho píchnout, tož sa při tem modlím tendlencten - růženec. Dvojí chlapák, že? No a dnes jsem hledal a nenašel plovací kartičku. Považ, potupně jsem vytahoval papírky jakési, stokoruny, napřed jednu, a pak ještě jednu, prý záloha na skříňku. Sepicnu. No a v tu chvíli mi přišla zpráva od přátel z hor: Při vyhrabávání popela ze sobotního grilování jsme našli zbytky tvé plavenky. No vymyslel bys, milý deníčku, něco takového? Holík u sebe nosí plavenku k ohni, na horách. To asi kdyby nastalo něco jako Noe, Archa, déšť neasi.
Tak vidím, že v té roztržitosti už úplně plavu. Ale po teologické stránce jsem si rozšířil obzory, sleduj, Deníčku: Pamatuj, čoveče, že prach jsi a v prach se obrátíš, platí nejen pro člověki, ale i pro chartiški!
Bez dokladů k ohníčku nelez!

Milý Deníčku, to dnešní, co se mi přihodilo, není vůbec k smíchu. Ale o co je to smutnější, o to je to originálovávatější.