
No a teď se podrž: Dnes jsem přišel z práce – a na stole se vynachází
deset bílých a deset černých Displejáků. Neumí sice čas (možná doroste), ale teplotu a vlkhkost dávají bravurně. Z devíti hodin dvacet potomků, dobré skóre, viď? Towyš, u nás, v Brnéčku, ve městě zakladatele genetiky pátera Řehoře Mendla je taková UDÁLOSTIČKA na mávnutí rukou.

Právě jsem je nakrmil knoflíkovým mlékem o tučnosti dvakrát 1,5 V. Myslím, že děvčata jsou vyspělejší a pečlivější, mají ta čidla a jsou v bílém. Chlapi to mají trochu na háku, měří, co měří, že.

Na obrázku je všechny vidíš s babičkou zakladatelkou, ještě s ručičkami. Towyš, moderní digi mládež na ručičky kašle.

Pořídil jsem jim aspoň fajn křestní svíčkové patrony, jmenují se "První", "Druhá" a "Ta svatá za dědinou".
Tak, Deníčku, tak.