Chodíte na školní srazy?

Jestli ano - a já to doporučuji, vylovte před termínem třídní fotku a přelítněte očima jmenný seznam.

Hlavní rubrika: Můj Deníčku
Rubriky: Můj Deníčku
Datum zveřejnění: 2. června 2017

1. Jsem ročník 1960. Po operaci ramene cvičím a rehabilituji. Jde mi to k duhu. Cítím se mladší, svižnější a vůbec.
2. Maturanti CM gymnázia – narození 1948 – mne žádají o děkovnou mši svatou na srazu po padesáti! letech. Krásné, ušlechtilé. Domluveno.
3. Den D. Přicházím. Před školou postávají vrásčití, bělovlasí lidé. Zdraví mě jako dobrého známého. Bezva lidi!
4. Je mi jen mírně divné, že říkají "ahoj" a tykají mi. No nic. Vcházíme spolu do školy.
5. Na posledním schodu před kaplí mi dojde, co jim běhá hlavou: Kterej je propána tenhle? Takový wokno! Musím se tiše zeptat předsedy třídy Tollnera!

No, Deníčku, kdybychom byli žena, nezbývalo by nám, než se urazit, viď? :-)

zpět nahoru tisk

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.