Víkend, jiné povinnosti, rozumíš. V pondělí technik Vláďa: dovolená, že. V úterý zkoumáme s technikem Kubou krabičku příjmovou, dole, je OK. Rozhraní hlásí: Spojení přerušeno před: 4 dny 12 hodin.
Nezbude než výstup na kostelní věž. Odemykám kancelář, beru dlouhý klíč. Hele, chybí malý od dveří na ochoz. No tak asi bude nahoře. Lešení, oprava, špína. Vstupní dveře na věž otevřeš jen škvírkou, neboť noha lešeňová. Nu dobrá, to mám za to, že jsem v neděli kázal o rozšiřující se křesťanské hmotě po požívání krav dozrávajících v našem steakhouse Monte Bú. No nic, protáhli jsme se. Čára od kliky na břiše. Pak stopadesát schodů. Už to není, co bývalo. Pak kolem zvonů. Kolem Tebe prázdno, neb obrovská okna už nejsou. Už jen lešení s mezerou až dolů.

Závěrečné metry ke dveřím na ochoz. Aha, klíček není. Tak zpět, a posledních deset metrů venkem, po lešení.
Krabička s anténou a elektronikou na první pohled netknutá. No záhada.

Střih.

V pátek v noci farář Pepa slyší cinknutí zvonu. a bouchnutí. Mám lézt v noci z postele a pod věží hulákat na někoho, kdo uzavřel sázku? Na chlubiče před svou dívkou? Na OSVČ s druhem volné živnosti Výroba mladých vdov? Nechal to být. Rozumný člověk.
Ten někdo lezl až nahoru, a potřeboval se přidržovat. Přidržel se taky kabelu k té NAŠÍ anténě, rozumíš, můj Deníčku, mohl se chytnout deseti jiných anténních kabelů; povytáhl jej přes průchodku silou, konektor se rozpojil, ale zůstal uvnitř.
Jo, a Pepa dodal: "Bylo tak nějak po 22 hodině. Jo a promiň, stavebníci zalomili nahoře klíč, tak si vzali ten ze svazku, aby vyrobili další, a pak vymění asi celé dveře i se zámkem."
A to mám všecko za to, že jsem si z farníků utahoval, že věž rozebereme. Já vím... Svatý Augustine, promiň. Už to víckrát neudělám
Deníčku, nechtěl bys být ředitelem? Nebo aspoň zástupcem!
P.S.: Jo, promiň. Už to funguje. Jinak bych Ti neměl jak psát neasi :-)
Co, co? Že se na fotce tvářím tak poťouchle, jako bych si konektor vytáhl sám? Seš kecka, víš?