otec Martin Holík

Otec Martin Holík

Už jsem zapomněl, co jsem zapomněl

Už jsem zapomněl, co jsem zapomněl

Byt mám na faře. Faru máme vnitřkem propojenou s kostelem. Po první mši se chodím do bytu trochu najíst. Po ranní mši jsem tedy na pultu v zákristii uchopil - klíče od auta. Ano.
Posháněl jsem náhradní klíč.
Jdu ke dveřím bytu.
Ve dveřích bytu visí - klíč od bytu. Vidíte v tom snad něco nelogického?
A co myslíš, můj Deníčku - jaká barva pilulky by byla třeba, abych si místo klíčů od auta odnesl do zákristie třeba - klíč od schránky? Když před zamčeným bytem, tak s pěkným dopisem.
Co s autem v chodbě neasi!

Hlavní rubrika: Můj Deníčku
Rubriky: Můj Deníčku
Datum zveřejnění: 4. září 2016

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.