otec Martin Holík

Otec Martin Holík

Už jsem zapomněl, co jsem zapomněl

Už jsem zapomněl, co jsem zapomněl

Byt mám na faře. Faru máme vnitřkem propojenou s kostelem. Po první mši se chodím do bytu trochu najíst. Po ranní mši jsem tedy na pultu v zákristii uchopil - klíče od auta. Ano.
Posháněl jsem náhradní klíč.
Jdu ke dveřím bytu.
Ve dveřích bytu visí - klíč od bytu. Vidíte v tom snad něco nelogického?
A co myslíš, můj Deníčku - jaká barva pilulky by byla třeba, abych si místo klíčů od auta odnesl do zákristie třeba - klíč od schránky? Když před zamčeným bytem, tak s pěkným dopisem.
Co s autem v chodbě neasi!

Hlavní rubrika: Můj Deníčku
Rubriky: Můj Deníčku
Datum zveřejnění: 4. září 2016

Marilleva 1400

Úkolem života je napodobovat Otce tím, že v dějinách pokračujeme ve zpěvu Ježíšovy písně.

Nick Winton, Meeting Brno, 21. 5. 2026

„Odpuštění není dar pro ty, kteří se chovali špatně.
Je to dar pro nás samotné, abychom mohli jít dál s lepším srdcem.“

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.