Niterné
Některé události, zážitky, vztahy jsou velice křehké. Nešlap, nelámej. Není snadné a snad ani žádoucí je příliš zveřejňovat. Proto jen s velkou s pokorou a opatrností, a často také s humornou nadsázkou nabízím, poodkrývám, nakukuji, nechám vyznít, děkuji, obdivuji. Sdílím.
Některé knihy jsou na celý život
Konečně se podařilo dostavět nový kostel, když tu kanovník Smith uslyšel v noci sirény ohlašující nálet. „Věděl, že by raději umřel přirozeně v posteli, než aby ho rozpárali jako mučedníka, a zdálo se mu, že shořet zaživa za leteckého náletu je ještě horší. Ale naházel na sebe šaty a spěchal do kostela, zatímco cestou uvažoval, jestli by bylo hříchem uhasit zápalnou pumu svěcenou vodou a litoval, že se na to nemůže zeptat kanovníka Bonnyboata.“
Milý Deníčku, vyzvedávals někdy poštu?
Milý Deníčku,
víš, když jsi koronaviroohleduplný ke kurýrům a sjedeš si pro zásilku sólo do takových těch truhlíků, co bývají třeba u hypermarkteů, jak ony umí tajuplně cvaknout a otevřít se, což chce ovšem kumšt, - tož toto Ti chcu říct a poradit, aby ses toho Ty mohl vyvarovat:
O době před- i pokoronavirové
Můj milý Deníčku, jak vy Deníčci to vlastně máte? Jste sotva trojrozměrní – no promiň, já to tak nemyslel. Ale my lidi teď máme dost zajímavou dobu, víš?
Komentář Tomáše Petráčka - Zamyšlení nad kněžstvím Josefa Toufara
Teolog a církevní historik P. Tomáš Petráček se v Komentáři týdne ještě jednou vrací k osobnosti umučeného kněze Josefa Toufara. Po prosincovém zamyšlení nad tím, co si z číhošťských událostí můžeme odnést do dnešní doby, se tentokrát Tomáš Petráček věnuje především tomu, jak Josef Toufar vnímal své kněžské povolání.
Co znamená klanět se?
František píše: Znovu objevme klanění (rozuměj adoraci, rozuměj postoj k Bohu, ne tedy /jen/ úklonu) jako požadavek víry. Pokud budeme poklekat před Ježíšem, přemůžeme pokušení jít si každý svou vlastní cestou.
Nám, nám, narodil se!
Ježíš se narodil do židovské společnosti, která byla postavena na dodržování Tóry. To znamenalo mj. ukamenovat cizoložnici, vyhnat některé nemocné (nečisté) z domu, dát rozlukový list ženě, která se znelíbila manželovi, bezvýhradně poslouchat vykladače zákona.
Domov mám u něho i já
Henri J. M. Nouwen je mimořádně dobrý pozorovatel života. V knize Návrat ztraceného syna píše krásně o domovu.