Můj Deníčku
Pozor, texty pro Můj Deníček jsou často nadsázkou, ironií, jsou skutečnostmi doplněnými fikcí. Jediný den, kdy je text plně pravdivý, je 1. dubna neasi. :-)
Jak jsem si jistý na silnici
To takhle, milý Deníčku, vycouvávám z parkoviště, když vtom moje slečna Fordová zapípá zadními čidly, neb těsně za ní proletí namyšlené SUV, přímo na parkovací místo pro vozíčkáře. Parkuje tak, že narazí do cedule Vyhrazeno pro invalidy, až se ta zakymácí. Ven vypluje čilá čtyřicítka blondýnka s kabelečkou a svižně odkráčí. Když tak horem dolem přemýšlím, ono je to vlastně vyhrazeno pro ni!!!?
A promiň, deníčku, že Tě v poslední době zanedbávám. Ale Ty nejsi žádná namyšlená poštovní cenina, viď? 
HHH= Hustě hřbitovní hovor
Milý Deníčku, tuhle sobotní maličkost si u Tebe musím zapsat. Je to totiž rozhovor ryze dušičkový, teologicky interesantní, řeklo by se "se značným myšlenkovým přesahem".
Ach, ta změna času!
Deníčku, v neděli v noci po návratu domů jsem si řekl: Holíku, nastav si na sluneční čas i ty svítící hodiny u postele, ty to neumí samy, doplatíš na to! Dnes jsem se vzbudil, na hodinách 6:58, mše všesvatá za dvě minuty. Jsem rychlík, v 7:00 oblečen! vyrážím ze dveří po chodbě k zákristii. Všude tma. Bodejť, je šest.
Předvídavost je mojí silnou stránkou.
Milosrdenství versus odpuštění
Můj milý Deníčku, potřebuji si k Tobě zapsat, že někteří i velmi dobří a vzdělaní lidé si pletou a občas zaměňují pojmy odpuštění a milosrdenství.
Už jsem zapomněl, co jsem zapomněl
Byt mám na faře. Faru máme vnitřkem propojenou s kostelem. Po první mši se chodím do bytu trochu najíst. Po ranní mši jsem tedy na pultu v zákristii uchopil - klíče od auta. Ano.
Posháněl jsem náhradní klíč.
Jdu ke dveřím bytu.
Ve dveřích bytu visí - klíč od bytu. Vidíte v tom snad něco nelogického?
A co myslíš, můj Deníčku - jaká barva pilulky by byla třeba, abych si místo klíčů od auta odnesl do zákristie třeba - klíč od schránky? Když před zamčeným bytem, tak s pěkným dopisem.
Co s autem v chodbě neasi!
Po D1 pojedu, dej, ať dobře dojedu
- "Na jaře asi pojedu na Moravu. Po D1, ó, hrůzo!" říkají jedni, zhusta Pražáci.
- "Zítra musím otočit Prahu a žel autem, vezu matroš". konstatují jiní, nezřídka Brňáci.
Neodkládej, co můžeš "odložit" dnes.
Drž se tkaničky záložky, můj Deníčku! Dnes jsem zpovídal u Máří, co už má svátek, ne jen památku, durch, od 8:50 do 13:30. Cvrkot jako o prvním pátku neasi.