Martin Holík zde vítá pozitivní lidi. Moje heslo: (Deus) audiendus - (Bůh) musí být slyšen. Jeho vlastnostmi jsou i smysl pro humor a něha. Co na Bohu a lidech oceňuješ Ty? Dobré čtení!
___________________________________________________________________
Vteřinka po půlnoci. Kámen se hne, Ježíš vystrkuje hlavu z hrobu:
"Tak může se ven, nebo nemůže? Jsem si říkal, že bych jako třeba dělal zahradníka."
"Bez roušky, já z Tebe omdlím! vykřikne voják a kácí se k zemi.
"Promiň, kámo!" konstatuje Ježíš a brumlá si:
"Ta vojenská průprava dnes za moc nestojí a ta jeho přilbice filtruje asi tak v úrovni FFP0, hehe.
Ale pro tu roušku se pro jistotu vrátím, to je fakt. Leží tam, jak jsem měl hlavu, myslím..."
„Život člověka – nejenom papeže – má cenu do té míry, do jaké je součástí kontextu života druhých. Přirovnat církev k polní nemocnici, jak to učinil papež, znamená pamatovat na to, že se Bůh vtělil, aby převrátil žebříček důležitosti lidských věcí.“ František podle tohoto zkušeného pozorovatele ´zůstává výjimečný ve své schopnosti činit obyčejným to, co je mimořádné´“.
It. novinář a spisovatel Carlo di Cicco, někdejší zástupce šfr. vatikánského deníku L´Osservatore Romano.
K 13.3.2020, k sedmi letům pontifikátu
- Chtěl jsem se poradit v důležité věci, Veverko. - A myslíš, Jácíčku, že já to budu vědět?
- Inu, mohla bys, řekl Jácíček a Veverka začala být hned šťastná. Každý totiž začne být hned šťastný, když vidí, že ho někdo potřebuje. Každý totiž potřebuje, aby ho někdo potřeboval. * Daisy Mrázková: Haló, Jácíčku
Dej mi, Pane,
rozum, víru,
chraň mě od ko
rona víru!
Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
