„Život člověka – nejenom papeže – má cenu do té míry, do jaké je součástí kontextu života druhých. Přirovnat církev k polní nemocnici, jak to učinil papež, znamená pamatovat na to, že se Bůh vtělil, aby převrátil žebříček důležitosti lidských věcí.“
František podle tohoto zkušeného pozorovatele ´zůstává výjimečným ve své schopnosti činit obyčejným to, co je mimořádné´“.