V minulých dnech jsme si připomněli, že žijeme ve svobodné zemi. Patřím ke generaci, pro kterou je to stále nesamozřejmé, krásné. Větší část svého života jsem prožil bez této svobody. Mám v paměti mnohé, kdo byli zavřeni v komunistických lágrech – některé jsem znal osobně, vím o těch, kdo nesměli studovat – těch bylo mnoho, i ty kdo prostě měli strach a žili přikrčeně, tak nějak napůl.
Je to pryč, a musíme dělat vše pro to, aby nám tato svoboda zůstala. Třeba tak, že o to více myslíme na ty, kdo aktuálně svobodu nemají. A každý rok si tyto lidi bez svobody, pronásledované pro svou víru, vězněné, vyhnané, týrané připomínáme poslední středu církevního roku, poslední středu před adventem. Říkáme jí červená. Je to den, kdy na pronásledované myslíme, modlíme se za ně, dáváme najevo, že nám nejsou lhostejní.
A tak vás prosím, přidejte se k této Červené středě příští týden 25. listopadu v odpoledních hodinách. Přidejte se k těm, kdo se po celé naší planetě za pronásledované modlí, myslí na ně, hledají, jak – sami svobodní – mohou pomoci, třeba zasláním dopisu či petice těm, kdo jsou za nesvobodu odpovědní. Vnějším znamením budou červeně nasvícené budovy církevní i státní či veřejné.
Červenou středu v České republice organizuje Federace židovských obcí, Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví. K nám se přidávají další organizace i jednotlivci. Letos v době epidemie koronaviru nedokážeme odhadnout, jaká opatření budou ve středu 25. listopadu platit. Proto budou společné akce omezeny na online přenosy. Bližší informaci si prosím najděte na stránkách České biskupské konference, Ekumenické rady církví, Federace židovských obcí. A pokud byste na těchto stránkách informace nemohli nalézt, zadejte do vyhledávače slovo "červená".
Jsem moc rád, že se tato celosvětová akce koná, a že se k ní každý z nás – svobodně – smí přidat. Milí posluchači, přeji vám požehnaný konec církevního roku a nadějný advent. Zdravím vás.