otec Martin Holík

Otec Martin Holík

Komentář Ivana Gabala - česko-čínské kyvadlo

Komentář Ivana Gabala - česko-čínské kyvadlo

V Komentáři týdne se tentokrát sociolog Ivan Gabal ohlíží za cestou předsedy Senátu Miloše vystrčila na Tchaj-wan a klade ji do souvislostí s proměnami  česko-čínských vztahů v uplynulých  třiceti letech.

Hlavní rubrika: Komentáře Proglasu
Rubriky: Komentáře Proglasu
Datum zveřejnění: 12. září 2020

Říká se, že tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se ucho utrhne. To platí zcela o naší nedávné čínské politice.

Nemusíme si příliš připomínat československou politiku po roce 1989, kdy jsme se pustili do předělávání geopolitiky v Evropě. Naším centrálním tématem byla bezpečnost stojící na respektování lidských práv. Proto se v Československu objevil Dalajláma, Jan Pavel II., matka Tereza a mnozí další, včetně čínských disidentů a rozpravy nad katastrofou na Náměstí nebeského klidu i v Tibetu.

Čas trhnul oponou a Česká republika v čele s prezidentem Milošem Zemanem otočila svým zahraničně politickým kormidlem. Místo lidských práv a jejich podpory, jsme zahájili těsnější politické vztahy s Čínou a s Ruskem. Čína přímo dostala nabídku umístění svého „obchodního“, ve skutečnosti politického a zpravodajského (později „zmizelého“) poradce z CEFC Jie Ťien-minga až na Hrad. Zemanovy cesty do Pekingu vyvrcholily jeho symbolickou přítomností na bombastických oslavách 70. výročí vítězství komunismu v roce 2017, kde byl jedinou evropskou hlavou státu mezi africkými diktátory a pročínskými figurkami. Předcházela neméně okázalá návštěva čínského prezidenta v Praze, kdy jsme nechali čínské diplomaty a jejich pomocníky strhávat tibetské vlajky a napadat naše občany. Došlo na signování nikdy neratifikované „smlouvy“ o miliardových čínských investicích u nás. Ve strachu o tyto investice, po návštěvě Dalajlámy, se omluvila čtveřice nejvyšších ústavních činitelů servilním dopisem čínskému politbyru.

Pět zemanových návštěv v Číně versus například absence oficiálního pozvání pro českého prezidenta do Washingtonu po bezmála dvě dekády, poměrně srozumitelně indikuje geopolitický obrat tažený Hradem, i v zájmu konkrétních obchodních skupin.

Čína zahájila program Hedvábné stezky, kterou zřejmě mířila k oddělování postkomunistických zemí od tradiční západní Evropy, svými přísliby investic od Prahy až k Bělehradu. U nás koupila ale jen fotbalový klub, pivovar, krachující mediální dům, strojírenský ŽĎAS, a bez velkého elánu vstoupila do několika podniků, včetně Travelservisu, zahrnujícího zruinované ČSA.

V okamžiku skutečného nástupu technologicko-zpravodajské firmy  Huawei – opět jednoho ze sponzorů Kanceláře prezidenta, došlo k bezpečnostní srážce nad špionážně rizikovou technologií 5G z Číny. Její odmítnutí českou vládou sice přineslo pozvání premiéra Babiše do Bílého domu a do centrály CIA v Langley. Dnes však máme podíl Huawei v telekomunikacích skoro nejvyšší v EU a ta nás varuje před nízkým zabezpečením našich telekomunikačních sítí. Čína si tedy opět prosadila svou a opět pomocí domácích politických a hospodářských pomocníků.

S nástupem pandemie na podzim roku 2019 nás sice Čína nevarovala o existenci Covid 19, ale posléze nám – po té co získala naše původní zásoby zdravotních pomůcek – umožnila nakoupit a přivézt tuny svých ochranných výrobků. A opět – namísto standardního chování, si šlo vedení české vlády stoupnout vedle čínského velvyslance na letiště před media bezmála v předklonu k mocné Číně.

Později – když předseda senátu Kubera zvažoval návštěvu Thaiwanu – Hrad mu zřejmě objednal i čínský výhružný dopis. Kubera zemřel a jeho nástupce nečekaně vrátil kormidlo k Havlově politice a na Tchaiwan odletěl.

Po celou diskutovanou dobu upozorňovali naši experti na Čínu v čele s profesorkou Lomovou, že servilnost k asijské mocnosti je nevhodná a nevýhodná. Po autonomní politice lidských práv a výsledcích naší cesty k demokracii, nás Čína přestala respektovat. Nám ale kvalifikované varování nestačí. Zejména když jde o něčí zisk, a bohužel i o truc vůči Havlově politice.

Výsledkem je, že nás Čína chce za Vystrčila potrestat jako malé školáky a vyhrožuje. My se sice výhrůžkám musíme bránit, ale nemůžeme se Číňanům zcela divit. Nestabilní a servilní politika z posledních let si o asijské mentorování od supervelmoci přímo řekla.

Předseda Senátu dnes obtížným způsobem vrací vychýlené kyvadlo geopolitiky z jeho pro-čínské polohy k menší servilnosti a větší emancipaci. Je to nepochybně záslužné a rozumné, ale je to jen a jen náprava chyb, které nás budou pronásledovat ještě dlouho a mohou nás také přijít dost draho.   

Je základní zkušeností celého období od roku 1989, že budeme bezpeční, pokud vnitřní politiku podřídíme vnější bezpečnosti a právně ukotvené zahraniční politice, nikoli prospěchu úzkých obchodních, finančních nebo partajních skupin. A pokud budeme jednat kvalifikovaně s plným vhledem do souvislostí našich skutků. Stále platí, nebát se a nekrást, a podporovat lidská práva a společnou evropskou politiku. V takových poměrech jsou totiž bezpečné i malé a střední země i vůči uraženým supervelmocem.

Audioverze

Modlitba COMECE a CCEE biskupů

Bože, náš Otče, Stvořiteli světa, všemohoucí a milosrdný,
z lásky k nám jsi poslal na svět svého Syna
  jako lékaře našich duší a našich těl.
Shlédni na své děti, které se v této obtížné, zmatené a zděšené době
  v mnoha částech Evropy a světa na Tebe obracejí
  a hledají sílu, spásu a úlevu.
Osvoboď nás od nemoci a strachu,
 uzdrav naše nemocné, utěš jejich rodiny,
 dej moudrost našim vládcům,
 sílu a odměnu našim lékařům, sestrám a dobrovolníkům,
 věčný život zemřelým.
Neopouštěj nás v okamžiku zkoušky,
 ale osvoboď nás ode všech hříchů.
O toto prosíme Tebe,
 který se Synem a Duchem Svatým žiješ a kraluješ na věky věků
Amen.
Maria, matko uzdravení a naděje, oroduj za nás!

Předsedové biskupských konferencí zemí Evropy, CCEE a COMECE, se obrací na věřící v době pandemie COVID-19 s touto modlitbou.