Deničku, je mi tohle zapotřebí?

Deníčku, posuď sám. Poslouchej a piš si.

Hlavní rubrika: Můj Deníčku
Rubriky: Můj Deníčku
Datum zveřejnění: 5. června 2020

Parkuju na Petrově. Před odjezdem zpět zaběhnu ještě do nábo knihkupectví Donum na rožku. Lidí plno, rozestupy, roušky, dezinfekce. Fronta u pokladny. Někteří mě očima zdraví. Já očima hledám titul. No nic, takhle nemám šanci, paní pokladní v poklusu... Odcházím. Na prahu dveří paní pokladní volá: "Co jste hledal, otče?" Ach jé.
"Svatý sex", vyslovuji polohlasem. Lidé zbystří.
"Ehm, promiňte, nerozuměla jsem Vám, svatý kdo?" zahlaholí ona. Nadechuji se:
"Sex. Svatý sex Debry ... Debry... V podtitulu to má O spiritualitě a sexualitě naostro". Zorničky lidí se rozšiřují, scéna tuhne. "Hm, to jsem ještě neviděla, ale my jsme ještě dnešní zboží nerozbalili."
"Nevadí, zastavím se příští týden, děkuji, spánembohem", a vypotácím se z prodejny.
No Deníčku řekni, mám já tohle, ve svém věku, zapotřebí?

Koupit?

zpět nahoru tisk

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.