Když se kancelářská myš dá do práce.

Můj milý Deníčku, máš přestavu, že jsi šikovný? Zručný? Pracovitý? Pak se určitě nabídni, že v domě přátel hravě vyměníš prkna a trámky podlahy v místě letitého zatékání. Láska k lidstvu Tě přece nutí nenechat je napospas neumětelům nebo darmožroutům. A také přece, řečeno s Mikim Ryvolou, "...šerif ví, že máš furt úroveň, že ještě ocel v očích máš."

Hlavní rubrika: Můj Deníčku
Rubriky: Můj Deníčku
Datum zveřejnění: 31. října 2019

Všecko změříš, zakreslíš, dojedeš na pilu, koupíš dřevo a spojovací materiál, naložíš do lůžkové úpravy osobáku, na rozbrušovačce vyměníš jinde zakoupený brusný kotouč za cirkulárkový a jdeš na to.
Práce skvostně ubývá, podhlaha vypadá moc pěkně. Před závěrem odmontuješ - blb - kryt cirkulky, abys měl hlubší záběr a nemusel se tolik namáhat s dořezem ruční pilou.

A už se jede na chirurgii do nemocnice do Prachatic.
Truhlíky pelargonií za okny, všude pěkně uklizeno a klid.
Pak doktor je usměvavý, vypráví, co má společného s Brnem, říká, že si občas v audioarchivu Proglasu poslouchá některé vzdělávací pořady.

Čtyři stehy na malíčku levé ruky, kousek kosti include, tetanovka 10/2019, pacient poučen.

V první pracovní den v Proglasu - aby ses se vyhnul opakovanému vysvětlování - napíšeš a nosíš sebou cedulku:

"Jsem hňup, pracoval jsem s ruční cirkulkou,
nedodržel bezpečnost práce.
Pět stehů, chycená kost, kloub snad OK."

Proglasáci shovívavě pokyvují hlavami a doporučují mi text zkrátit na:

"Jsem hňup, pracoval jsem."

Tak to vidíš, Deníčku :-)

zpět nahoru tisk

Někdo mě přijal

Připomeňme si ústřední pravdu našeho života: přišli jsme na svět, protože nás někdo přijal; jsme stvořeni pro lásku, jsme povoláni ke společenství a bratrství. Tento fakt našeho bytí nás podepírá zejména v dobách nemoci a křehkosti.

Při vstupu na internet

Všemohoucí, věčný Bože, tys nás stvořil ke svému obrazu a nařídil nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě tvého jednorozeného Syna, našeho Pána, Ježíše Krista.
Prosíme tě, dej, abychom na přímluvu svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli své ruce a oči k tomu, co je milé tobě, a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.